Naděje ledové výzvy/ Poděkování k srpnu 2014

28. srpen 2014 | 11.24 | rubrika: blog

Sbalená před cestou do školy tam, kde je mému srdci nejvíc milo, tu sedím a pláču a - smích a slzy v jednom - jsem TAK moc šťastná a vděčná, že nová CESTA za mým lepším zítřkem začala a tentokrát bez toho,  aniž bych ji já sama spouštěla!!!

Ona to ví, ale i tady mockrát díky Ing. Petře Horákové - Krištofové, předsedkyni správní rady a zřizovatelce Nadačního fondu Apolena, která se rozhodla poukázat finanční příspěvek "ledové výzvy" na můj účet!

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 45x

Kolářovic Josefka na ČT

26. srpen 2014 | 06.10 | rubrika: Příběhy druhých

Může to být pět let, co mi napsala e-mail maminka stejně staré "puberťačky", jako jsem byla tenkrát já. Tímto ji zdravím, jestli sem někdy znovu zavítá , kontakt na ni se mi někam ztratil ...

A Vám doporučuju najít si půl hodiny a strávit ji s Josefkou, nevidomou slečnou s DMO. Jak žije, jaká je?

www.google.com/url

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

Rád bych vás upozornil, slečno, že nedělám zázraky

25. srpen 2014 | 10.44 | rubrika: Nejen Vojtova metoda

Jen tak zběžně, než mi hromada sbalených tašek nenávratně zavalí .

Před chvilkou jsem úspěšně absolvovala hovor s panem doktorem jistého centra, kam bych od září ráda chodila na akupunkturu. A protože jsem tam ještě nebyla, je třeba projít vstupní konzultací, při níž se určí, zdali je pro tu či onu diagnozu akupunktura vůbec vhodná.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 74x

Ulzibat 2 / Tok myšlenek stornován :)

24. srpen 2014 | 22.17 | rubrika: Nejen Vojtova metoda

Ffffff.... tak mi za posledních čtyřiadvacet hodin šrotovalo hlavou o Ulzibatu a nevymyslela jsem nic. Co taky. To, na čem to závisí, je jedině mé rozhodnutí, ale především i rozhodnutí pana doktora Nazarkina ... a mé rozhodnutí závisí na dojmu z návštěvy dr. Poula. Nijak extrémně se teď do Ulzibat nehrnu, je mi moc dobře a vím, že s nadcházejícími terapiemi bude ještě líp. Jen si to tak člověk všechno v hlavně přemílá, aby něco nezmeškal, aby ... aby ... aby a co kdyby ....? Takové dilema jsem snad neměla ani s Egyptem, jenže tam se stav dlouho neměnil, nebyla narkóza ...

... no, myslím, že vypnu počítač, zalezu do peřin a zítra se střemhlav vrhnu do organizování svého studentského života. A o zdravotním stavu nebo jiných možnostech nechci do návštěvy prof. Poula ani slyšet. Budoucnost je TEĎ :-)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Na seznamu kudla? :-D / Ulzibat a podzim 2014

24. srpen 2014 | 12.58 | rubrika: Nejen Vojtova metoda

Včera jsem si snad poprvé za celý svůj život naprosto cíleně sedla k internetu a zadala do vyhledávače: "DMO a možnosti její léčby".

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 147x

Tebe stejně nepřijmou ...

23. srpen 2014 | 10.08 | rubrika: Deníček zcela běžný

... ani tam, kde normálně berou bez přijímaček.

Tak přesně takovou větu pronesla má maminka, když jsem podávala přihlášku na vysokou. A mýlila se. I když, zase ne tak moc ...

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 65x

Tři, dva, jedna ... září! :)

22. srpen 2014 | 13.20 | rubrika: Nejen Vojtova metoda

Zdravím ze základny P, totiž já .

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 57x

Do dalších měsíců...

18. srpen 2014 | 14.37 | rubrika: blog

Tak jsem konečně sedla za počítač, abych se vám ozvala. To abyste věděli, s kým budete mít následujících pár měsíců tu čest. :-D Zdraví vás M.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 48x

Konec první části

17. srpen 2014 | 18.50 | rubrika: blog

Ano, bylo to tu už několikrát. Nejednou jsem už zvažovala nečinnost či úplné smazání blogu. Povětšinou jsem tak rozmýšlela během dlouhých dnů doma nebo v době, kdy na stránku či mé terapie padala ze stran těch, od nichž bych to nejméně čekala, kritika tak kategorická, že jsem neměla sílu na starost o sebe, natož blog.

V posledních měsících byla situace tak promněnlivá, že administraci blogu, byť to čtenáři neměli možnost nijak registrovat, na nějakou dobu často přebírala jedna z mých nejdražších, M. A v posledních týdnech se tak zásadně změnil můj život, že na administraci či plné autorství stránky opět nemám sil. A tak doufám, že zveřejněním totoho článku M. odsouhlasí částečné autorství stránky - a to s plnou platností od dnešního dne, 17.8.2014.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 56x

Do třetího tisíce

16. srpen 2014 | 13.55 | rubrika: blog

Milí moji přátelé,
překročili jsme druhou tisícovku návštěv na blogu, který za těch skoro 6 let své existence prošel už tolika změnami a plány, že je jen s podivem, kolik stálých návštěv a čtenářů má. Někdy mě napadá, že by snad bylo lepší, kdyby neexistoval, nebo kdyby ho alespoň nikdo číst nemusel. Kdyby důvodem vracet se na něj nebyla lidská trápení ....

Na druhou stranu věřím, že je to možná jen jeden z těch důvodů, které nemusím objevit. Stačí mi věřit a vy mi dáváte i cítit, že to asi nebude jen ten jediný ;).

A něco málo k tomu DNES ...
... při svých cestách nejen Prahou se setkávám se ztělesněními svých přání, snů i výsledků Vaší pomoci, práce mých ošetřujících lékařů. To když už mi lehké, volné šaty v pohybu nevadí, a tak v té vlající sukni stojím bez držení na Karlově Mostě nebo se jen tak loudám nočními staropražskými uličkami. Světlušky právě opustily úkryt v mojí duši a vydávají se na cestu dál ...

... a na začátku té další cesty, ač mi ne vždy je právě do zpěvu, vím, že jsem šťastná. Že mám šanci být - a to doslova. - Ví to i moje tělo, na které jsem se jako malá dlouhé hodiny dívala a vrtalo mi tenkrát hlavou, jestli přece jen paní rehabka nezameškala nějakou kapitolu, nebo se to opravdu nedá vyléčit ...? Ale možná, že kdybych tušila, co mě čeká, nemohla bych být tak radostně šťastná jako teď.

Včera jsem si kartáčovala kabát do nové školy. Ze zasnění jsem pak musela tryskem dobíhat poštu. Na cestě zpátky jsem se zastavila u ZUŠky. Seděla jsem v té kostkované minisukni na schodech, přivírala oči do neodbytného sluníčka a tišila smích. Já - diagnoza G800 - tu po desetiminutovém sprintu sedím s nataženýma nohama v sukni, kterou jsem nenáviděla, před školou, které jsem se bála a do níž se, motoricky už zdatnější, letos na podzim s velkou chutí a láskou vrátím. A namísto abych řešila, jak zakrýt nohy a jak se začít líčit, aby si pánové nevšimli mimické atrofie a asymetrie očí, bytostně se těším na ples letošních maturantů, válčím s natáčkami ... a nosím kabelku. Dokonce na levé ruce, která dřív pod jakoukoli zátěží hystericky vyváděla. Ani ona už nechce být vyřazená, jiná ...

Ze studijně pracovního kolotoče Vám do posledních letních dnů šťastně mávám právě tou levou. Nebyli jste to Vy, koho jsem předevčírem pustila v drkotajícím autobusu sednout? ;)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)