Je na svém místě, co tolik chybělo (doslov)

21. listopad 2012 | 20.04 | rubrika: Moje léčba v Egyptě

Vážená paní doktorko Augustínová,

už je to víc než tři měsíce, jsou to skoro čtyři, od chvíle, kdy jsme se viděly prozatím naposledy. Už odškrtávám dny do příští léčby a zároveň každým dnem děkuji Bohu za zázrak, jehož mě učinil nejen svědkem. Snad by bylo příhodnější napsat každé ráno. ... Rána jsem nikdy neměla ráda. Znamenala pro mě šestnáct let procitnutí s vědomím, že přes noc fyzická bolest nezmizela a mříže žaláře, kterým mi bylo vlastní tělo, přinejlepším nepovolily.

Nástin patosu v úvodu článku jsem nechala záměrně.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 24x