Únorová cvičební troška

5. únor 2010 | 10.37 |

" Mně se tam sakra nechce," postěžoval si kapitulantsky táta včera večer, když jsme se vrátili z jednoho pohádkového kraje a chystali jsme se do druhého, který už byl po jisté stránce pohádkový méně, tedy aspoň pro mou levostrannou chabost.


Üž cca týden mě bolela bederka (to ta moje lordóza, paní Čermáková se jí sladce usmívá a tvrdí, že zónička na to pomůže :) ), natáčela jsem se asymetrickou pánví (odkdy jsem symetrická?) doleva víc než obvykle (paní Klemová nad ní hořce pláče, i když je celkem v normě) a bolela mě hlava. Usoudili jsme, že poslechneme paní Klemovou: " Vzbuďte mě o půlnoci, jasný?", a šli jsme.

" Tak pojď," promnula si ruce paní Klemová a kriticky si mě prohlédla. No jo, levá strana je horší a kolena taky jsou nějak moc třesoucí se. A páteř, jéje, ta vylézá jako luk, to by neměla! Jak mě viděla, MK zrušila veškeré dosavadní cviky (závěs a zapínání adduktorů přes patu) a "naordinovala" prsní zónu (na zádech) a sed na kolenou (první pozici, Jarmilka nad ní slintá blahem). Je to otázka deseti minut, ale i tahle maličkost udělala spoustu věcí. Dva cviky, pět zón (patní, lopatková, loketní, prsní a spina, Tomáškova památná :-)

Shrneme to:

Předtím (3 týdny bez cvičení) : chodidlo v křeči, šla jsem v podstatě s prsty v pěst, jestli se to tak dá nazvat... rotovala jsem celá tak doleva, že mě paní pasovala na triparetika s hemiparetickou levostrannou převahou, když mám blbej den, ale jinak jsem prý diparéza :-) - ne Klemová, jiná :-)... Potom- když jsme cvičili prsní zonu, kupodivu nám to šlo, i když mi musela MK podsadit - jsem totální luk . Když mi dala nohy nahoru, najednou se mi začalo líp dýchat a dotýkala jsem se zády stolu, tak, jak se má. Po čtvrthodince pánev byla docela rovně a záda taky, pak jsem už necítila nic, co by bolelo. Paní Klemová se zhrozila, když viděla moje příšerně ošklivý spastický flekční kontraktury (kolena pokrčená ve stoji), ale zase ji potěšilo, že čéšky nejdou k sobě - to ta epifyseodesa.

Můj životní kliid v pěti minutách, po těch dvou cvicích jsem se cítila blaženě .

Protože mě hlava levostranně bolí navzdory tekutinám (nedokážu je ale polykat, nevím, co je, je to takový menší- skoro neznatelný- reflux), asi se půjdeme podívat na neurologii- máte tip na nějakou? Chodíme sice k Masaříkové, ale nevím, co by s tím dělala- kam chodíte vy? Co nejblíž, prosím :-).
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře