O životě s ... postižením?

16. září 2009 | 11.49 |

Existují dvě podskupiny, dva, ošklivě řečeno, druhy lidí. Aspoň pro formální terminologii se to tak dá popsat, protože kdykoli pijdu kamkoli, slyším nejméně jeden dětský hlásek, jak volá : " Maminko, hele, ta holčička je postižená?Já jsem zdravá, viď?Ona má špatný nemocný nožičky..."- ta holčička má pravdu...

Tvrdila jsem a tvrdím to stále, že totiž svět tělesně postiženého člověka a toho zdravého je v podstatě stejný. Moje sestra mi vytrvale odporuje, že handicapovaný to má těžší. Já ale nic takového v protikladu neříkám-pouze říkám, že jsou v podstatě stejné. A mně záleží na tom, jak se ta podstata bere...co to vlastně je?

Každý může za podstatu považovat něco jiného. Já považuji za podstatu poměr mezi člověkem, jakýmkoli člověkem, a jeho životem. Jakožto v tomto ohledu tvrdá realistka nezastávám názor, že se zdravý má brát jako postižený, ale naopak. A pokud najdeme, co mají tito lidé mezi sebou společného, najdeme i tu mou podstatu. Uvedu příklad : když se podívám na sebe a na sestru, na studentku gymnázia a středoškolačku, ne, že bych neviděla ostatní rozdíly-ty mne teď nezajímají, já hledám to, co máme společné - společných máme mnoho věcí...

Kdysi mi napsal jeden čtenář mého webu : " Slečno, vy jste tak statečná. Já vás obdivuji." Nedalo mi to a položila jsem mu prostou, v jistém smyslu naivní otázku, proč. " Protože se dokážete přes ty Vaše "růžové brýle" dívat na oba světy stejně. To já neumím."

Dalo mi zabrat, než jsem pochopila, jak to myslí. Došlo mi, že se mu honí hlavou myšlenka taková: proč mezi těmi dvěma odlišnými životy nevidím ten rozdíl. Já vám nyní řeknu proč: myslím subjektivně. Když chci, vidím se zdravou a když chci, vidím, jak těžké to mají i ti, kteří nejsou handicapovaní. Naproti tomu lidé, kteří jsou pesimističtí-a možná jsou na tom mnohem hůře,co já vím-vidí, co odlišuje například mne a moje spolužáky. A vidí to horší, vidí, že tou znevýhodněnou jsem-pro ně-já.

Já jsem obyvatelkou světa, v němž existuje mnoho věcí, které bychom mezi zdravými nenašli, zároveň jsem ale za těch 14 let našla mnoho cestiček, které mne bezpečně dovedou až do cíle, do místa v té jiné zemi, kam mám zrovna namířeno.

Na úvodní stránce webu Sebastiána Romančika jsem narazila na nádhernou definici, kterou si zdovolením kopíruji ( www.sebastian-ro.weblahko.sk) :

"Neexistuje zlý človek,neexistuje dobrý človek,existuje človek.A každý má možnosť Človekom sa stať. " Neexistuje postižený člověk, neexistuje zdravý člověk, existuje člověk. A každý má možnost Člověkem se stát.

Moje kamarádka ze základní školy se jednou zeptala paní učitelky : " Prosím vás, vidí zelené a modré oči jinak?" A my si tímto článkem klademe otázku: " Vidíme svýma očima život postiženého jinak než život toho zdravého?" Odpověď je stejná jako v prvním případ...

....Ne...

Hodně často jsem trávila večery s tátou sáhodlouhými diskuzemi právě o tomto. Snažil se mi nepřímo- asociaceni- vysvětlit, že všechno nějak je. A že neexistuje jeden pohled, protože neexistují identičtí lidé-a proto ani jeden z nich, ani jeden z těch, kteří by svou pravdu prosazovali, nemůže v konečném duelu vyhrát.Říkám duel, protože buďto vidíme oboje růžově,nebo každé jinak. Učil mne, že si mohu-a dokonce musím-jít za svou pravdou-ale tak, abych nepoškodila ostatní.Jít si za svým cílem, aniž by na to ostatní doplatili...

Když si vedle sebe postavím Tomáška a nějakého jiného kluka v jeho věku, vidím, že oba stojí. Když si Klárku prohlédnu a v závěsu za ní se podívám na sedmiletou holčičku, která donedávna chodila se ségrou do školky, vidím, že jsou obě vysmáté...

Před několika lety jsem se táty zeptala, zdali se mohu brát jako nemocná. Odpověděl mi asi takto : " Ber se tak-pro mne za mne-,ale o moc přijdeš." Já se tak neberu a o moc nepřicházím-snad jen o trochu pozdě na vlak, když jdu pěšky.

Neexistuje kladná odpověď na tento článek,neexistuje záporná odpověď na tento článek, existuje odpoveď.Existují však odpověď a nejedna,existuje jich tolik,kolik budeme chtít a existují takové,jaké budeme chtít.

Já jsem si tu svou odpověď a trasu zvolila už dávno...
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře