Jí se v Egyptě lidi?

12. květen 2011 | 13.00 |

"Vypadáš tam jak Usáma bin Ládin," vyjádřil své sympatie s mým vzezřením na pasové fotografii otec, aby byl následně předvolán a podepsal doklad o tom, že souhlasí a bude vypadat v tom cestovním jako astigmatická sova.

Podvědomí totiž zapracovalo správně, a tak už oba pasy, ten tatínkův, prošlý už přibližně deset let, i ten můj - stále ještě platný, leží na příslušném úřadě. Striktní zákony Arabské republiky Egypta mě trochu rozčilují, protože v době, kdy se z Hurghady vrátíme, by můj pas ještě platný byl, nicméně jenom necelý měsíc. Předpis požaduje, aby pas byl platný nejméně 6 měsíců po podání žádosti o vízum a zpáteční cesty domů. Toto prohlášení uvrhlo otce do chmurných úvah o tom, že je kvůli mému výjezdu dalších šest stovek v háji, a tak si je o pár momentů později osladil přemítáním, co budou dělat chudáci Arabové, až mě potkají.

"Noční můra Usáma se vrátí v podobě přitroublý dcery. Ještě že už ho zastřelili."

Ládina zastřelili, pasy jsou v aktualizačním procesu a do rekordních tří fýdnů budou, takže po téhle stránce všechno klapne. Navíc v obálce sladce spí tolik, kolik potřebujeme pro dr. Evu a výdej víz, čemuž nemůžu uvěřit, ale stalo se tak a další věci jsou za námi. I když jim předcházely čáry máry s panem bankovním.

"Kolik máme na přestup v Káhiře?" tázal se tatino, který konečně začal brát na zřetel, že Afrika není za rohem.

"Dvě hodiny a něco." Řetězec myšlenek drahého otce vypadal asi takhle:

" Super. Tak to tě mezitim stihnu ztratit, utýct, uletět zpátky! Základy perštiny ovládám, to zvládnu."

Tep mi vyletěl někam do oblak. Mluvíme doma řečí, které nikdo nerozumí, ale perština v arabském světě?

"No víš," začínám opatrně, "ona je tam arabština. A angličtina," dodávám, aby se mu do tváře vrátila barva.

"Ty mi prostě chceš říct, že jsi žena projektu," chtěl uzavřít konverzaci degradací duševní rovnováhy, když tu se mu v obličeji rozhostil výraz absolutního zděšení.

"Co uděláme s letenkama?"

Fakt, že osm hodin před poslední šancí zaplatit e-převodem můj účet stále ještě neregistroval změnu telefonu, a že tedy není možné nikam nic posílat, protože jediný, kdo si autorizační kód má šanci přečíst, je řadová myš kanálů na Skalce, dost ohrozil všechny naše plány. Ještě to tak, abychom nakonec do Egypta neodletěli. Naštěstí naše rodina je velmi početnou,a tak jsme dali hlavy a závity dohromady. Výsledkem snažení je můj pocit blaha, protože mám letenky už deset minut v mailu a nikdo nám je nezruší, úlevy, neboť pas s Usámou bude platný, a vděčnosti těm nahoře, protože teď zbývá jenom prozkoumat tábor veteránů a cestu k němu z letiště (už na nás čeká!), počkat pár týdnů na pas a pořádně vymést debet. A potom, potom máme vyhráno.

Když jsem se otce ptala, co je to debet, s odpovědí neváhal:

"No víš, to je stavová funkce, která říká, že náš finanční poradce je debil."

Ať si je debil, kdo chce. Já teď dýchám zhluboka a klidně (prozatím), a s radostí oznamuju, že pokud jsem něčemu v ohledu Egypta někdy podléhala, pak to byla časová krize a nic víc. A to je moc fajn, protože tak to má bejt ;-).

A teď, když hotel i letenky máme v kapse, jdu si pro mapu.

Musím si začít pomalu pamatovat topografii letiště, neboť jak pravil taťulda, " jestli vodletíme někam do Indie, tak JÁ za to NEMŮŽU."

Ví vůbec, kde je Hurghada?
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře