Dny letní

31. červenec 2014 | 18.59 |

Ještě o něco se s Vámi, kteří nakukujete, musím podělit ...

... o velkou radost, kterou mám z dnešního setkání, o naději, která mě nabíjí energií a díky které se ráno probouzím s nadšeným očekáváním věcí příštích ....
... prázdniny už mi v podstatě končí, víc než dvouměsíční pauza stačila a teď jsem zapojená do pracovního procesu. Neužívám si jen tu možnost vydělat si na to, co chci, sama, nejsem jen pyšná na svoji hlavu, která mi to umožňuje, ale jsem ráda hlavně za to, co dalšího ona činnost přináší.

Nikdy jsem nepochopila ty, kteří chodí do práce, kterou nenávidí, a asi bych to jen kvůli penězům dlouho dělat nedokázala, ale teď už jsem plnohodnotná komponenta. Nejen osoba nad stolem, učebnicí, za obrazovkou, na cvičení, doma ... osoba výdělečně činná :-), a i když jsem o sobě nikdy moc nepochybovala, tím méně pak po zlepšení pohybu, ta práce prostě stojí zato. Nedokážu si představit, že bych seděla doma, nechodila do školy a ani nepracovala s tím, že "Mě nikde nevezmou, jsem křivá a nestabilní." Znám takové případy. A taky bych mohla na každém místě uvádět, že mi Pánbu zrovna gymnastické šlachy nenadělil, ale sdělováním takové informace si říkám buď o lítost nebo vyhazov - "Promiňte, počkáme si na stoprocentně zdravou." Nevím, co je horší, ale nepotřebuju ani jedno. :-)

Nedávno se moje cesta skřížila s několika schopnými lidmi a mně se tak znovu potvrzuje heslo egyptské léčby: "Klop a bude ti otvorené." Není den, kdy bych nevěděla a neměla, jak hlavě a nohám pomoct. Nemine týden, aby mi nepřišla do cesty nová informace. A já začínám pomalu pevně věřit, že kdo chce, ten si cestu najde a s obrnou zatočí. Beru Fosfoser, rýsuje se mi další alternativní léčba a i po devatenáctce je mi dáno potkat terapeuty, kteří jsou mi schopni pomoct a ochotni pracovat na tom, abych se nejen držela, ale šla dopředu.  Za to všem zmíněným terapeutům, lékařům i známým, a oni vědí, že je řeč o nich, patří můj velký DÍK :-)

Po letech jsem z nejrůznějších důvodů nebsolvovala rehabilitační týden, na který jsem roky jezdila. Ráda bych viděla tamější lidi sobě milé, ale přihodilo se několik věcí proti ... na druhou stranu mi podstata podobných akcí nechybí, třebaže s těmi, které mám ráda, se moc ráda uvidím. Já nepotřebuju poslouchat diagnozy a prognozy a symptomy a není to proto, že bych byla lhostejná. Cítím s lidmi, ale jsem "naočkovaná" Egyptem, kde v čekárně nepadlo o nemoci ani slovo, nikdo si ani ve skrytu nezáviděl, všichni si úspěch ze srdce přáli navzájem, pomáhali si, předávali si nové cesty. Ale přistanu na rodné hroudě a je téměř jisté, že budu skoro až troufalá, když jdu svou cestou. A ZKLAMU naši dogmatickou medicínu ...

Tak či onak, jsem za tu cestu ráda a stojím si za ní. Nikdy neskončí, za obrnou se nikdy brána pořádně nezaklapne. Ale to neznamená, že nemá cenu se jí postavit. Když jsem se sešla s jednou milou čtenářkou, kterou tímto zdravím :-), jedna z prvních věcí, které mi řekla, byla: "Vy máte tak krásně rovný nohy!" A já dokonce vím, že má pravdu.

Možná to byl ten pocit, který mě v trysku vynesl po schodech k vlaku, zatímco patologicky zdraví jedinci se ploužili po eskalátorech s jazykem na vestě :-) Jen díky tomu, kde jsem byla, co jsem podstoupila a jakých možností léčby se mi dostává a snad dostane, můžu žít stoprocentním společenským životem, dny chodit pěšky, jásat na koncertech, zdolávat kopce a jen díky tomu, že můžu, jsem šťastná. Nic není zbytečné a nic není nepodstatné.

A třeba jen díky tomu, že jsem na tom tak, jak jsem, můžu samostatně využívat veřejné dopravy, kdykoli je to právě třeba - jen díky tomu, že můžu, jsem schopná jezdit za prací. Jen díky tomu, že mám práci, můžu začít zase hrát na klavír, když se mi teď po ukončení gymplu právě zachtělo a naskytla ta příležitost. Jen díky tomu, že hrát dokážu a umím, se cítím o dalších sto procent víc obyčejnou holkou. A jen díky tomu vím, že padne - li volba na cestu dál, na hledání nové léčby .. není to politováníhodné ("Za čím se ten chudáček žene..."). Je to pochopitelné a chvályhodné a zcela v pořádku.

Díky pomocným rukám, které mě podpírají na mé Cestě a vedou dál ... a po prázdninách se tu zase uvidíme :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Dny letní tlapka®pise.cz 31. 07. 2014 - 19:15
RE(2x): Dny letní peti95 31. 07. 2014 - 19:32
RE: Dny letní sayonara®pise.cz 01. 08. 2014 - 09:05
RE(2x): Dny letní peti95 01. 08. 2014 - 09:23