Na seznamu kudla? :-D / Ulzibat a podzim 2014

24. srpen 2014 | 12.58 |

Včera jsem si snad poprvé za celý svůj život naprosto cíleně sedla k internetu a zadala do vyhledávače: "DMO a možnosti její léčby".

Protože zanedlouho měním místo pobytu, vedle toho studijního plánu vymýšlím a zajišťuji i terapeutický. Zejména v posledních měsících na gymplu mě hrozně štvalo, že mě učení přitlačilo k židli a v místě bydliště nebyla možnost nějaké pořádné terapie. A když říkám pořádné, myslím tím komplexní a finančně zvládnutelné. Prahu jsem měla sice za rohem, ale nasčítáno s dopravou za jednotlivými terapiemi to bylo na konci každého měsíce mínusové konto našich dispozic :(

Protože po čtyřech léčbách v Egyptě lze zodpovědně mnou a NAVÍC všemi odbornými stranami mě sledujícími naprosto jistě konstatovat, že došlo jak k většinovému vymizení spazmů (které teď už méně než sporadicky cítím), úpravě motorické koordinace a nezpochybnitelnému patologickému zlepšení (fyzioterapeutka při polohových reakcích kulí oči, ortoped navzdory plášti a odiplomovaných stěnách hvízdá a všestranně informované paní ophtalmoložce, která mě pamatuje zasádrovanou i zastehovanou, skápne sem tam slza) - protože léčba splnila svůj nejen prvotní účel a není v mých silách ji podstupovat i nadále, ať už z hlediska finančního či zejména časového - soustředím se teď, po třech letech snahy, která se vyplatila - osamostatnit se, dostat tělo i mozek tam, odkud má stále nezpochybnitelnou šanci se lepšit a to navzdory tomu, že už je mi skoro dvacet !!!!

Soustředím se na studium, kterému je na nějaký čas třeba dát přednost - a to takovou, že abych nezakrněla a netuhla, paradoxně mám terapeutický koncept promakanější než kdy dřív :-D. Takže nejméně na první školní rok po maturitě mám zajištěnou a naplánovanou terapii velmi blízko místa pobytu.

No a co víc ... předevčírem se ke mne otočilo zády ono obvyklé štěstí, které mi hodí termín na akutní kontrolu za půl roku, vypoví u ortopedické kapacity smlouvu s pojišťovnou a implantuje prvního terapeuta, jenž mi po letech běhání a snahy získat pořádné vedení neřekne, že bych měla začít žít a nenimrat se v diagnoze, protože už jsem dobrá, několik set kilometrů daleko :-D !!!

Nedá se vypovědět moje radost, že jsem DOSTALA VELMI BRZKÝ TERMÍN NA KONZULTACI U PROF. POULA v Brně. Nijak zvlášť bych odborníka tohoto druhu nevyhledávala, kdyby mi moje kolena po triumfálním maturitním plese nedávala jasně najevo, co si o mých výtržnostech či obyčejné chůzi myslí (čti: plnila se vodou či starostlivě, abych si jich všimla, otékala v tu nejméně vhodnou dobu) :-D. Tož mít ho hned vedle a mít ještě k tomu DMO a nejít k Poulovi, to už je skoro horší než mít chuť na pivo a letět proto z Plzně do Oxfordu (bože, to v tý taverně bylo ale hnusný!!!!).

A protože myslím dopředu, myslím na svou práci a už tuším, že aby mě ani ty nejmenší spazmy nebrzdily takovým způsobem, jakým to ony umí - abych prostě mohla dělat přesně to, co chci, bez rizika, že se jednoho dne svalím a zruinují mě koňské dávky hořčíku, fosforu, vápníku a léčba v Egyptě nadosmrti - proto jsem předevčírem zasedla k počítači, objednala konzultaci u prof.

Poula a včera zvedla telefon a přes půl hodiny mluvila s panem Zimou, který do Česka každoročně přivádí tým ruských lékařů za účelem operace Ulzibat.

Před léčbou v HRG jsem se zařekla, že na žádnou operaci nepůjdu. Nicméně mě skutečnost, kterou po celou dobu léčby znám, respektuji a snažím se jí zabránit, seč můžu - skutečnost, že bez vší medikace a terapie, kterou třeba nebudu v budoucnu schopná tak absolvovat, a že jsem navíc ve stavu, který by se neměl rapidně horšit, zato se mu však dá trvale pomoci - ta skutečnost mě trochu pošťouchla Ulzibat zvažovat. A včerejší telefonát mě tak uklidnil a pootevřel dvířka k uvažování o tom, jestli Ulzibat ano, nebo ne ...

... že tu teď jen spokojeně sedím, tlemím se jak měsíček na hnoji, protože budu mít možná - juch - kraniosakrální terapii rovnou 2x týdně, protože jsem objednaná k člověku, který ví nemálo o všem, co jsem podsoupila a zvažuju, protože mám místo ve škole a je mi proto hej, protože jedu tam, kde to zbožňuju a protože když se chce, všechno jde a když se věří, tak se taky chce, no a vlastně i proto, že je to všechno úplně nejlepší, jak to vůbec v tuhle chvíli může být :-D

Toť první část mého zpravodaje pro podzim, mějte sa fajn a nezapomeňte, že víno by se nemělo míchat! (Och, moje hlava... :-D)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře