OrtoPoul / Září 2014

6. září 2014 | 11.29 |

Když jsem před lety slýchávala o ordinaci pana profesora Poula, kde se dveře nestíhají zavírat, nějak jsem si neuměla a ani nepokoušela představit, že bych se k němu, natož do laboratoře chůze, která začínala fungovat, dostala. O to větší je mé zpětné překvapení, jak hladce to letos šlo

Nad objednáním na konzultaci u dr. Poula jsem začala uvažovat velmi nedávno, a to v době, kdy můj dlouholetý ortoped, pan doc. Mařík, vypověděl smlouvu s mou pojišťovnou a kdy se navíc nacházím blízko působiště p. Poula. Protože mám poměrně často trable s koleny, nechtěla jsem ponechat nic náhodě a pro jistotu začít chodit k němu.

Když mi pak začala vrtat hlavou i operace Ulzibat, nebylo, na co čekat ;). K panu Poulovi se dá objednat přes internet - www.orto-poul.cz , a tak jsem to udělala i já a dostala termín překvapivě brzo. Oproti čekacím dobám všude jinde jsem byla příjemně překvapená, že jsem nakonec přišla na řadu místo pauzy, o téměř 20 minut dřív ;). Další plus - pan doktor zbytečně neřeší, proč jsem přišla. Prostě to vezme tak, jak to je, a řeší, co je třeba konzultovat. Byl to snad první člověk během mé mladé dospělosti, který mi neřekl, ať už to neřeším a co tam sakra dělám :-D.

Poměrně dlouhou dobu sledoval chůzi. Chválil hybnost kloubů i celkový tonus a držení těla. Od pacientů jsem věděla, že jim občas léčbu v Egyptě sám navrhne nebo je na tuto možnost (lépe řečeno) upozorní, a tak jsem se nezdráhala ji jako zásadní léčebný postup zmínit. A bylo to poprvé, co jsem z úst odborníka neslyšela jediné slovo proti. Pan Poul toho příliš nenamluví, sáhodlouhé věty patrně nejsou jeho stylem, ale natolik tento způsob znám, aby mi bylo jasné, co chtěl naznačit. A to, že respektuje volbu terapie. Že je to zcela na mě, na pacientovi. A shodli jsme se velmi doslovně i na tom, že pokud já sama říkám, že Egypt pomohl, nemá on důvod mi nevěřit.Proč by si proboha člověk s nemocí jako obrna chtěl něco nalhávat? Nedá se nic takového, jen makat, ale že to stojí zato! :-)

Zároveň mi dal velkou naději, že zvládnu, co jsem si předsevzala. Řekl, že nevidí jediný důvod, proč bych se neměla hlásit na fyzioterapii, proč bych ji neměla zvládnout. Řekl dokonce, že to podle jeho názoru je volba lepší než medicína a pro člověka mého založení volba optimální, za což jsem moc ráda. Sám moc nohy chválil, chválil i to, že terapie neskončila. A málem vyletěl stropem, když jsem zmínila Ulzibat :-). Podle něj nejsem stav na operaci, ani na Ulzibat. Riziko narušení stereotypu, který si buduju a musela bych znovu, je markantnější než fakt, že pokud budu chtít být dobrá fyzio, stejně budu muset na sobě pracovat - a pokud na sobě budu pracovat, nemá  prý obrna důvod, aby mě otravovala :-)

A že navíc jsem ve stavu takovém, na němž je jasně patrné, že změnami prochází, že je léčený a situovaný velmi dobře, na obrnu mého věku skoro až moc :-) A že se na něm dá ještě stále hodně zapracovat, a to finančně i fyzicky příjemnější cestou než operací ...

A nakonec jsem byla poslaná i do laboratoře chůze, z čehož mám strašně velkou radost, pánové a dámy ;)

Nu, co dodat? Těch více než pěti set dnešních, vlastně včerejších kilometrů cesty nelituju. Pan Poul je člověk na svém místě, odborník, který si nehrabe jen na svém, který chápe, že člověk nežije pro cvičení, ale cvičí pro život. Dokáže vidět dál, cítit s pacientem (alespoň tedy se mnou ;)) a ví přesně, co říct a o čem není třeba diskutovat, aby člověk neodcházel s gulášem v hlavě ;). Pokud jsem potřebovala názor odborníka na možnost další léčby, byl to právě zejména pan Poul a já jsem moc ráda, že se mi podařilo k němu tak rychle dostat ;)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře