Kilometry podaných rukou

9. listopad 2013 | 18.59 |

Vstáváme nechutně brzo. Za oknem nevidět nic, jen tmu a obrysy těch, kteří se také pomalu vyhrabávají z postelí. Kolik z nich ale zamíří na tři různá místa v Klatovech, na tři minuty, zašlapat na rotopedu co nejvíc kilometrů pro děti, které to potřebují?

Kolem osmé vstupujeme do budovy Squashového centra na Čapkovce, kde už čekají tři ženské posily. Budou zapisovat - jméno, údaje, počet našlapaných kilometrů, podepsat a hodit do krabice s účastnickými kartičkami. Je to trochu jako při volbách, jenže tady volíme jen jednu stranu - tu pokrokovou, pomocnou, která zvítězí, jedno kolik hlasů má. Průkaz ani překročený osmnáctý rok nepotřebujete, stačí chuť pomoci.

Během necelé hodiny, kdy zůstáváme na Čapkovce, připínáme si placky akce (jak později říká Katka, "kdo neplacká s námi, placká proti nám!) a rozdělujeme instrukce, přichází do haly první šlapající - klatovští třeťáci, holky a potom i kluci, které tělocvikář žene dovnitř slovy "kdo našlape šest kilometrů, ten dostane jedničku, kdo nedá tři, propadá z tělocviku". Průměr je 1,3 kilometru, a studenti vypadají, že za dobu, kterou Eli z deseti minut šlapala sama bez pomoci Motomedu - a proto symbolicky 3 minuty - jsou uřícenější než za hodinu. Frajerská gesta "nedržím se, jedu s rukama nad hlavou" ubývají někdy kolem druhé půlminuty, kterou jeden z účastníků označuje za kritickou! Kolem deváté odcházíme, zapisovatelky zůstávají a tělocvikář hubuje, že to neodsejpá - za dvě hodiny chce do Čapkovky přivést 400 studentů!

Přesouváme se na radnici, kde si po slavnostním zahájení měří své síly brácha Elišky V., Tomáš, a starosta Klatov, který nad Tomem, jenž neměl o svou výhru obavy, vítězí - našlapal skoro dva kilometry! Šlapali ale oba - a každý kilometr se počítá! Během dopoledne se na radnici valí neuvěřitelné množství lidí. Profesorka Kasalová z klatovské zdrávky se vrací nejméně dvakrát se svými studenty a vytváří jedinečné klima. Postupem času docházím k závěru, že jsme ji měli najmout. Těžko popsat tu bezva atmosféru, když paní profesorka na zuřivě šlapající svěřence křičí "Simonoooo, jedééééém, natrhni mu triko! Našlapals míň jak já? Jen počkej!" Nenápadně vyzvídám, je - li taková i při hodinách. Je, potvrzují studentky a smějí se.

Do dvou hodin se téměř nezastavíme. Zapisujeme, měříme a znovu zapisujeme. Ke konci zjišťujeme, že sečteny tříminutové výkony každého účastníka, našlapáno je kolem 700 kilometrů! A na stole stojí neustále se plnící kasička, firma Partners dokonce přinesla šek.

Odpoledne dorážíme na další stanoviště, do Intersportu Klatovy. Zvukař s Katkou nezahálí a komentují a za chvíli člověk ani neví, kam šlápnout. Přidávají se i ti nejmenší. A když nedosáhnou na šlapačky, šlapou ve stoje. Z Čapkovky přichází zpráva, že tam tímto způsobem něco kolem kilometru najel každý třeťák ze základky! Pozdě odpoledne přichází zpěvačka Kristína, která v rámci svého turné Horehronie zazpívala písničku i ná...

..

.. Po jejím odchodu však repertoár poněkud mění charakter a za puštěných Kabátů si svoje síly měří a pro děti šlapou motorkáři a sportovci. Týmový rekord drží klatovští hokejisté, 2.2 kilometru! Medaili za pomocnou ruku by zasloužili hasiči, kteří přišli pro děti na rotopedech zašlapat ve službě. Velitel, drže celou dobu v ruce vysílačku - to kdyby hořelo - našlapal z týmu nejvíc!

Lidí do Intersportu proudí tolik, že moderátorce Katce, posilněné Coldrexem, skoro nezbývají síly. A když se večer kolem sedmé končí, už víme - dnes jsme atakovali tisícovku! Kolem tisíce lidí přišlo věnovat své tři minuty dětem, a za to jim patří dík. Jim - a samozřejmě těm, kteří přijdou dnes! Tuším, tuším ... že dnes to bude ještě lepší!

Děkujeme a těšíme se každou chvíli na každého!

klatovsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-slapat-se-zacalo-na-radnici-20131108.html

Za každým, kdo soustředěně ze všech sil šlape do pedálů, vidím děti, kterým ona zdánlivě malá pomoc směřuje. A nejednou mi ten pohled rozmaže řasenku, rozbrázdí make - up. Jedinec tvoří masu - a masa hýbe světem. Děkujeme, že s Vaší pomocí - bude svět Eli, Ady, Niky a Eli a i dalších zase o něco lepší.

Ale teď - teď jedeme dál, vzhůru do dnešního dne!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře