Sytý hladovému nevěří

30. říjen 2014 | 23.39 |

A v případě DMOčky ve věku, kdy "už se nedá nic udělat", platí toto naše lidové rčení několikanásobně.

Cituji několik situací:

Já: "... nemám na kranio."
Člen rodiny (!!): "Tak tam nechoď."

Já: "... šetřím na akupunkturu."
Reakce:  "Vždyť je to stejně na houby."

Já: "Nemůžu chodit na vojtovku jinam, nestíhala bych to."
Reakce: "To je jedno, tak nechoď vůbec. Stejně jsi neměla vojtovku jednu dobu celej rok, myslíš, že to ještě bude mít smysl?" (extra pochybovačný kukuč)

Miluju tyto situace. Ze všeho nejvíc ty, v nichž se projeví sečtělost okolí. Nikdo totiž ještě neměl tolik drzosti, aby v souvislosti s obrnou nenapsal "bohužel", "nikdy" apod., natož aby nějaký odvážný vydavatel otiskl možnosti terapie po překročení té věkové hranice, před níž se dá ještě něco dělat. Různí se. Poprvé mi byla klasifikována ve dvanácti. Když potom pan docent přišel s ortopedickou novinkou, tikaly mi vývojové hodiny příznivě ještě další tři roky, ale mezitím jsem byla tak strašlivě drzá, že jsem jela do Egypta, načež se se mnou "dá ještě něco dělat!" prakticky dodnes. (Citováno z rehabilitačních konzultací.)

Jasně, je to dřina. A je to dřina dost velká, zvlášť jestli chci, aby pokroky byly i vidět. To, že uvolnění po vojtovce cítím hned, akupunktura je taky skoro okamžitě znát a o kranio, kdy se už po půlhodině můžu roztéct spokojeností, ani nemluvím - to je všechno pěkná a příznivá skutečnost, ale i s těmito postupy je cesta velmi dlouhá. Pokud zrovna nejsem v Egyptě nebo několik týdnů, měsíců po něm, jsem ve stavu "nic se teď nehorší" (nutno podotknout, že se nehoršilo nikdy nic). Takový stav je zvenku hodnocen také jako "nic se nezlepšilo", za což bych takové ztělesněné krátkozrakosti někdy hrozně ráda vyťala facku

Ono je to totiž znát MNOHO, VELMI A MOC. To, jestli něco děláte, jestli toho děláte víc, jestli to děláte systematicky nebo metodou hokus pokus, anebo jestli na to prostě kašlete. Můj pubertální status "prostěkašlu" mě hodil do stavu takové spasticity a neskutečných blokád, že mě z toho vykřesal až Egypt. Tam už denní vojtovka sama prostě nestačila. Ne na nápravu, na začátek odznova. "Hokus pokus" posledního půlroku si z mojí hybnosti dělal velkou švandu. Jednou pod vojtovkou, jednou na kranio, jednou na kopci, jednou v bazéně a pak nikde - tělo to prostě nezvládalo a já byla unavená mnohem víc, než kdybych nedělala nic.
Stav momentální, totiž stav aku - kranio - vojtovka - pohyb + nepravidelně plavání, to je stav téměř optimální, kdy je mi nejen skvěle, ale taky se nohy po kouskách, kousíčkách, ale přece lepší. Je to znát na klenbě, která po Egyptě při terapii zůstává stabilní, na rukou, na minimalizaci spazmů, které jsou sice zaražené v chodidlech a tříslech, ale nikam jinam se necpou .

..

... i na psychice. Já si prostě myslím, že je to spolu provázané až až a že pokud nebudu v pohodě fyzicky, nebudu ani psychicky. On to není žádný med, vstávat někdy s bolavýma nohama, natož pak každý den snášet ty křeče, když člověk nic nedělá. Jestli zdravého člověka bez diagnozy sem tam bolí záda, pak je skolióza v případě mém něco, co si prostě nestřihnu. A není to o tom, že když mám prachy, utratím je zrovna za tohle. Snažím se terapii skutečně systematicky držet, vytvořit koncept, který je zvládnutelný  při škole, při práci, a přitom posouvá a uvolňuje.. dělá dobře.

Rozhodně si nemyslím, že nastane chvíle, kdy je pozdě něco s obrnou dělat. Ona je tam totiž pořád, ona nezmizí, neodkýbluje se. Vždycky tam dřepí, a tak je každou vteřinu šance jednu jí vrazit.

To není žádnej luxus, to je prostě a jednoduše to, že nechci nechat tělo tuhnout, nechci ten pocit znovu zažít, chci žít, chci fungovat. A abych žila, musím fungovat, abych fungovala, musím žít a... cvičit. Jinak to nejde.

Nikdy není pozdě.
Už si to, prosímvás, pamatujte,  buďte od tý lásky.

A teď zaklapněte PC a běžte na červený, já ho měla a bylo moc dobrý :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Sytý hladovému nevěří tlapka®pise.cz 31. 10. 2014 - 21:17
RE(2x): Sytý hladovému nevěří peti95 31. 10. 2014 - 23:41
RE: Sytý hladovému nevěří lucka 01. 11. 2014 - 15:39
RE: Sytý hladovému nevěří lucka 01. 11. 2014 - 15:44
RE(2x): Sytý hladovému nevěří peti95 01. 11. 2014 - 19:19