6 věcí, které zapřely mou diagnozu

7. únor 2015 | 19.00 |

Všem rodičům, kteří se bojí budoucnosti svých postižených dětí, dávám k nahlédnutí dnešní soupis náhodných vzpomínek na své vlastní dětství. Pokud během něj bylo něco něčím poznamenáno, pak to zcela jistě byla historie dětské mozkové obrny, kteroužto nesmazatelně poznamenal právě nesmlouvavý přístup mého okolí a fakt, že to, co mají všechny děti společně zažívat, jsem zažila i já.

Statistici by radost neměli

1. Ve školce jsem hrála hlavní roli Červené Karkulky, protože jsem ze všech dětí nejlíp imitovala cestu lesem k babičce.
Fyzická instabilita zde dostala prostor zcela jinak a pozitivněji než by se předpokládalo, protože jsem díky spazmu nejpovedeněji škobrtala přes imaginární kořeny.

2. Dokud má nová fyzioterapeutka neusoudila, že tento předmět zbytečně rve mně šlachy a vyučující nervy, krom toho, že jsem nebyla oficiálně integrovaná, jsem dokonce první pololetí první třídy povinně chodila na tělocvik. Prokázala jsem největší hrubou sílu a toto prvenství mi z nějakého důvodu až do páté třídy zůstalo! :)

3. Pero jsem sice směla po soubojích s tužkou používat až jako poslední a vypsanou ruku ani krasopis nemám dodnes, zato jsem ale báječně rýsovala a moje geometrie byla pravidelně na výstavce prvního stupně. Nad mými nediagnostikovanými spolužáky stáli doma rodiče stejně tak jako nade mnou, ale jen moje ruce, ještě zcela nejisté v tom, jak se vlastně má ta tužka držet, si po těch hodinách nechaly poradit. Upravenou geometrii jsem měla teprve na gymplu - s optickými potížemi si ani důslednost neporadila. Nikdy jsem nebyla s to zanést přesně těžnici, když mi nikdo očima nepomohl, zato byla ale ta změť pavučin krásně tenká!

4. Moje starší sestra mě svou nekompromisní cestou naznačit mi, jak ji otravuju, naučila, jak ji přeprat. (" Takhle mi jednu vraž, ty kozo, nebo tě fakt udusim!")  Třikrát se mi to povedlo, a že byla dvakrát těžší než já, i páku jsem nad holkama díky jejímu tréninku celou základku skoro vždycky vyhrávala.

5. "Retardace psychické složky zcela zjevná," zaznamenal si pan doktor spokojeně do tabulky s číslem mé diagnozy, když jsem mu ve čtyřech letech odmítla odpovídat na jeho stupidní dotazy ohledně barvy slona a počtu očí na lidské hlavě a na jeho "Ty jsi ale pěkná holšiška!" jsem reagovala procítěným "Báááááf!"
Pečlivě jsem ho sledovala, a když se jal zasunout ten lživý cár do složky dalších verdiktů, oznámila jsem mu, že ho má vzhůru nohama a navíc bych svůj papír ráda měla ve složce žluté a nikoli tyrkysové. Stránku vyndal, chvíli něco psal a pak mě přeřadil do terapeutické skupiny k o dva roky starším dětem.

6. Když mi bylo sedm, dostala jsem k Vánocům horské kolo. Bez přídavných zadních koleček. Zůstalo nevyužito, nicméně

rodičovský příslib "Neboj, dcerko, na obrnu serem!" byl tímto dokonale vysloven a já jej nejen tenkrát, ale zejména dnes s povděkem přijímám.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 6 věcí, které zapřely mou diagnozu tlapka®pise.cz 08. 02. 2015 - 16:21
RE(2x): 6 věcí, které zapřely mou diagnozu peti95 08. 02. 2015 - 16:29
RE: 6 věcí, které zapřely mou diagnozu alča 08. 02. 2015 - 19:19
RE(2x): 6 věcí, které zapřely mou diagnozu peti95 08. 02. 2015 - 19:32