Vypsat si hlavu

4. červenec 2015 | 02.32 |

... to přesně teď potřebuju a k tomu po týdnech opět bez okolků blog využívám ...

Aneb letošní léto nemohlo začít jinak než tradičně plné adrenalinu. Přijímačky jsem opět psala ve stavu akutní narkolepsie, kdyby židle nebyla tak tvrdá a nepotřebovala bych se životně vymotat na vlak do Prahy, asi tam suverénně usnu. Koleno se za cenu redukované terapie trochu uklidnilo, zato se blokády vrazily do krční páteře, takže když tohle píšu, mám hlavu v poloze spící sovy.

Dnešní kontrola na ortopedii by na mě asi zanechala mnohem depresivnější následky, kdyby ovšem pan profesor Poul nebyl člověk a lékař na správném místě. Nepotrpí si na zbytečné řeči okolo, pokud se něco nemusí řešit, nutně to nezmiňuje. Je to neskonalá úleva, oproti hodinám v ordinaci jiných  hloubavých ortopedů, kteří na mě bez cenzury vždycky vychrlili všechno, co by se se mnou mohlo dělat. Useknout palce, naříznout stehna.

Abych nebyla nespravedlivá, obě dvě ortopedické operace jsem přežila. Achillovky byly v tu dobu nejlepší varianta, která mohla být, nebýt operace, nejspíš by se opravdu ani cvičením nepodařilo vrátit paty zpátky na zem. A to rehabilitaci hodně fandím. Ale kolena ...

Po dnešní kontrole neskáču zrovna radostí do stropu, protože jsem doufala, že se mi dostane nadějnějšího návrhu řešení než moc nohy nepoužívat, případně do nich něco vrazit :-D. Nicméně po uplynulém měsíci, kdy jsem ho zahrnovala horečnými maily s prosbami o radu, pokud mě zrovna blouznivost z kolen nepřikovala k posteli, po shlédnutí rentgenu, zvážení situace, dospěl prof.Poul k závěru, že moje problémy  s koleny budou nejspíš opravdu následkem operace, která je měla vyrovnat. Zároveň také vyjádřil podiv nad tím, proč byla taková operace indikovaná právě u mě, když většinou jsou cílovou skupinou pacienti, kteří příliš nechodí. (Prostě se asi nějak nepředpokládalo, že mi nebude dělat problém ujít 5 kilometrů, aniž by mi upadla nějaká část těla.)

Co bude dál, sice předpovědět nedokáže, a i když nepředpokládá nějaké rapidní zhoršení stavu, z jeho vysvětlování (které bylo podobné asi jako přednáška doktorandům a já vůbec nechápu, že ho zrovna můj zjev usvědčil v předpokladu, že mu budu rozumět :)), jsem vyrozuměla, že lego mého kolene je zcela originální a zátěž, kterou na něj kladu, si přebírá po svém - bolí, křupe, vaří se, skáče.

Reoperace je v podstatě nemožná - nenavržitelná. Jsem nejspíš tím pacientem, který onu operaci kolen potřeboval nejméně, takže když nejsem na maximu formy, chodím jako čáp a kolena se prolamují do hyperextenze, což jim z mechanického hlediska ani trochu nesvědčí.

Ale aby mi to nebylo líto, věnuji asi některé ze svých prázdninových dnů artroskopii.
I když se jedná o miniinvazivní zákrok a i když to říká pan Poul, kterému bych svěřila i svůj poslední neuron, po předchozích zkušenostech ztrácím v plán důvěru v okamžiku, kdy jakýkoli ortoped použije při popisu výkonu a rekonvalescence po něm slovo "hračka" nebo "maličkost".

Já to stopnu, jdu si pro likér a spát.
Ráno bude líp.
Nebo taky hůř, z čistě kocovinálních důvodů :))

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Vypsat si hlavu lucka 07. 07. 2015 - 12:34
RE(2x): Vypsat si hlavu peti95 07. 07. 2015 - 13:03
RE: Vypsat si hlavu alča 07. 07. 2015 - 19:43
RE(2x): Vypsat si hlavu peti95 07. 07. 2015 - 21:48
RE: Vypsat si hlavu alča 07. 07. 2015 - 22:23
RE(2x): Vypsat si hlavu peti95 11. 07. 2015 - 14:21