Letošní rozloučení s Hurghadou

16. září 2015 | 01.49 |

... i s léčbou, ale nikoli napořád a už vůbec ne s paní doktorkou 

Poslední léčebný týden se zkrátil na pouhých několik dní. Egyptské vyčerpání si po čtyřech letech pohody našlo i mě a o tři dny léčby jsem přišla.


Je to pár let, co jsem plakala bolestí, když jsme tři dny nevojtili, a na nohou to nebylo absolutně znát.
Pár let, co na mě neurologové (i drtivá většina jiných specialistů) pohlíželi velmi shovívavě - diparéza, navíc chodící, navíc s tak lehkým nálezem - je možné, aby měla takové bolesti spazmů, nebo si prostě jen vymýšlí?
Pár let, co se mě titéž lidé snažili přesvědčit, že můj stav je konečný a že bych za něj měla být vděčná, ne věčně nespokojená. Z takových konzultací jsem se vyhrabávala víc než tři dny. Třeba taky půl roku, než jsem začala ve škole zase vnímat a nedumat nad tím, jak zlepšit terapii, jak zlepšit nohy, jak .. JAK !!!

Celá moje puberta byla jedna velká houpačka. Nahoru v závratných návalech energie a víry, že bude líp, dolů ve slabosti, když mi tu naději zase nějaké medicínské tvrzení vzalo z úst. Dnes bych si dupla, nenechala bych si ji vzít, nenechala bych se svým odhodláním tak zamést z kompetence doktorského diplomu.

Ale bylo mi jenom patnáct, když jsem si po neurologické kontrole zalezla do pokoje a plakala a plakala, protože paní doktorka se vyjádřila zcela jasně - léčba v Egyptě je vítr od pacientů, kteří nemají sebemenší šanci se zlepšit, a já jsem hloupá, když totéž chci u sebe.

Mnoho slz mě stály i poslední čtyři roky, čtyři roky léčby u paní doktorky Evy. Jenže to už byly jiné slzy. Buď vzteku, že něco nejde hned tak, jak bych si přála, nebo dojetí a radosti, když se mi zase povedlo něco nového. Ale už jsem byla na cestě, která mi pomáhala, a věděla jsem, že je to ta správná. Myslím si, že těch skoro šedesát článků na tomto blogu Vám to dosvědčí zas a znovu.

Pláču teď znovu. Ale už jen štěstím, protože pátá ambulantní léčba včera (máme už brzké ráno) skončila - a z rozhodnutí paní doktorky skončila s ní i léčba domácí - ode dneška jsem bez léků !!! 

Je to tak. Nedostala jsem domů medikaci jako jindy, ale dostala jsem o to těžší ranec naděje, víry, radosti, pokory a odhodlání. Letos jsme si, jak můžete ze stránky vědět, musely poradit převážně s ortopedickými komplikacemi. A prakticky, jakmile se ulevilo tam, kvalita i kvantita chůze vystřelily nahoru, zpátky na původní maximum, tak rychle, že posledních několik dní nebylo, jaký jiný výrazný problém sledovat. ...


... a já proto, a nejenom z toho důvodu, ukončuji aktualizaci této rubriky.

Důvod první, logický - i když nepředpokládám, že by se stav bez léků doma začal horšit (protože i poslední rok jsem léky doma neměla a k ničemu takovému nedošlo), neočekávám zároveň žádné velké pokroky.

A to z jediné, prosté příčiny - nejsou, které by mohly přicházet. Stále mám v papírech DMO spastickou diparézu a mít ji tam vždy budu. Ale mé motorické maximum je takové, že si fyzioterapeuté nemohou stěžovat, ani kdyby moc chtěli - to pro diagnostické rýpaly :). 

Chodím, funguju, ruce jsou na jedničku už přes dva roky, a ....

ANO, CVIČIT STÁLE MUSÍM. Byla by bláhovost myslet si, že po čtyřech letech jakékoli léčby nebude muset být původně šestnáctiletá diparéza v terapeutické péči. Ale terapie mi pomáhá udržovat špičkový stav i v době, kdy nejsem na žádné léčbě, a to považuji za obrovský pokrok !!

A důvod druhý, snad ještě logičtější - čas mi nedovoluje přemýšlet nad dalšími různými články o léčbě, ale myslím si, že už to tak má být. Napsala jsem do dnešního dne opravdu všechno, co jsem napsat mohla. Veškeré aktualizace o léčbě budou k dohledání na stránkách paní doktorky nebo částečně na facebooku, veškeré materiály z letošní léčby má u sebe ona :-)

Kde všude můžete najít můj popis pokroků na léčbě:

Na facebookové stránce o léčbě v Egyptě: www.facebook.com/media/set/

Na stránkách paní doktorky Evy přímo: dr-eva-therapy.sk/sk/p-vysledky-liecby/petra-f

Na tomto blogu v této rubrice: peti95.pismenkuje.cz/kolem-lecby-v-egypte/092015/

Pokud byste měli pocit, že Vám tu některý článek chybí,
pokud byste rádi věděli cokoli ohledně léčby, v čem Vám já mohu pomoci a co Vám Vaše děti neřeknou,
pokud byste prostě měli tu tendenci ...,

není nic jednoduššího, než mě kontaktovat na emailu perzikaf@gmail.com

Jak jen to bude v mých možnostech, budu odpovídat, jako doposud, všem !!!!

... a jen tak na závěr ... léčba nekončí. U konce je jen ta domácí, a druhé - "udržovací" kolo proběhne třeba zase příští rok ... anebo za dva ... anebo je to ve hvězdách 

V žádném případě neusínáme na vavřínech, ten největší a ten celý průšvih DMO diparesis spastica je chvályhodně zažehnán ;-), ale protože mě čeká velmi náročné studium (a to velmi fyzicky náročné studium, to které jsem si vždycky přála ;-))), makat se musí dál.

A já Vám řeknu, že dneska ... dneska v té dřině vidím smysl. 

Díky za to, že ani v obrně se ten smysl neztratil 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Letošní rozloučení s Hurghadou lucka 16. 09. 2015 - 17:20
RE(2x): Letošní rozloučení s Hurghadou peti95 16. 09. 2015 - 17:42
RE: Letošní rozloučení s Hurghadou lucka 16. 09. 2015 - 18:25
RE: Letošní rozloučení s Hurghadou lucka 16. 09. 2015 - 18:30