Vypsat si hlavu

4. červenec 2015 | 02.32 | rubrika: Troška mých dní

... to přesně teď potřebuju a k tomu po týdnech opět bez okolků blog využívám ...

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 62x

Víra, bolest a škola bez diplomu

3. červen 2015 | 18.46 | rubrika: Troška mých dní

A točí se to a točí ...

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 78x

Tradiční jarní radosti

30. květen 2015 | 20.12 | rubrika: Troška mých dní

Školní rok se pomalu chýlí k závěru, a mně zároveň končí bohémských dvanáct měsíců nového života. Jen co jsem vpadla do jednoho z největších měst republiky, aniž bych si jeho pozice v onom žebříčku byla vědoma, pochopila dopravní mapu, zcela nesmyslně se zamilovala, objevila nové způsoby terapie a přestála šok, jež tyto pro mne traumatické události představovaly, vyvstal mi nový úkol - úspěšně zvládnout nadcházející studijní zkoušky a fyzicky se pod tou výzvou nesesypat.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 54x

Nejdražší drink a ještě dražší kafe

24. květen 2015 | 19.07 | rubrika: Troška mých dní

"Jsi poleno a pořádný," konstatoval bez okolků děda potom, co mu moje sestra předvedla s nohou do stropu pilates sestavu, při pokusu o jejíž provedení jsem se zcela nemalebně sesypala jako pytel brambor v záchvatu huronskeho řehotu.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 122x

Přípravy na Pražské jaro vrcholí

13. květen 2015 | 12.41 | rubrika: Troška mých dní

Z deníčku jedné, která měla zůstat křivonohá ANEB vodě neutečeš  - zcela bez cenzury

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 54x

6 věcí, které zapřely mou diagnozu

7. únor 2015 | 19.00 | rubrika: Troška mých dní

Všem rodičům, kteří se bojí budoucnosti svých postižených dětí, dávám k nahlédnutí dnešní soupis náhodných vzpomínek na své vlastní dětství. Pokud během něj bylo něco něčím poznamenáno, pak to zcela jistě byla historie dětské mozkové obrny, kteroužto nesmazatelně poznamenal právě nesmlouvavý přístup mého okolí a fakt, že to, co mají všechny děti společně zažívat, jsem zažila i já.

Statistici by radost neměli

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 72x

A jaký by to bylo jako takový to normální

27. listopad 2014 | 20.19 | rubrika: Troška mých dní

Karma boss, co tomu Tam Nahoře šéfuje, si pro účel šrafování mého života zakoupil krutě hustou sadu takovejch těch lihovejch fixů - půlku těch, co neskutečně páchnou, polovic těch voňavých, po nichž prahnou holčičky.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 63x

První dvě zásadní výhody života mimo domov

26. listopad 2014 | 21.31 | rubrika: Troška mých dní

1. Dělba práce člověku umožňuje poslat z křivonohosti vyplývající sebenedůvěru do prdele. Protože pocházím z rodu žen velmi obratných, kterým u plotny a s metlou či kosou v ruce líčko zčervená a radost na ně pohledět, devatenáct let svého života jsem vlivem muskulární dysbalance trpěla vždycky, měl - li mě někdo z rodiny spatřit pracující. Urputně obratná sestra se ke mně pravidelně vrhala se samaritánským výrazem říkajícím "myslím, že by se ti to líp drželo takhle", načež jsem pravidelně v duchu odpálila, že se mi nedrží dobře nikdy nic a kdy se propíchnu špulkou do uší, je jen otázka času. A držela jsem, dokud lekce neskončila.
Po nějaké době nastoupil prozměnu milovaný otec a jal se mi sdělit, že jsem nemehlo a tu pracku mi urazí, načež usoudil, že by situaci více než nepomohl, hluboce se proto nadechl a drže moje prsty ve svých rukou, vtloukal mi vzorec úchopu a dílčích úkonů domácích či sebeobslužných činností, dokud hrozilo, že se uškrtím nebo něco rozbiju. Snad proto se nejednou v mém lékařském posudku objevila slova: "Navzdory z patologického nálezu vyplývajícím predispozicím je pacientka nadmíru motoricky zdatná."

Nicméně jsem z hnízda vylétla stále plná děsu, jako by v jihomoravských smetácích tikala bomba a vztah se spolubydlící byl založen na míře malebnosti vytírání podlah. Hned první večer však byla na základě rumu s colou mlčky uzavřena dohoda absolutní tolerance. Pravidlo "praštěný jsme všichni, nic si z toho nedělej aneb uklízíme, nebudu se tu plavit na pramici" jest prvním zdejším artikulem. Maže tak veškeré obavy.

2. Pakliže se chci vyhnout mentální izolaci, je třeba chodit pěšky. "Tyvole, tady ale je křivejch nohou," pravil známý - občan vesnice potom, co zde strávil všehovšudy cca 2 hodiny. Měl pravdu, Brno není jen Mekka lékařská, nýbrž zejména diagnostická. Že si nechci pokazit šance na přijetí ke studiu fyzioterapie, nebudu blíže rozvádět svůj soukromý odhad, že je tu více lidí chodících o berlích hlavně proto, jak pozitivní účinky má na spazmus, jenž často nutí DMOčky sedět, víno a obecně všechen chlast. Nepotkávejte na každém desátém metru berle, když je tu vinárna, tam Starobrno.
A protože i na mně je to někdy jasně vidět, stala jsem se večer už několikrát obětí křivonohé části šalinou cestujících. Potom, co se ke mně pravidelně vrhala rudovlasá slečna o berlích s jásavým výkřikem "Jéé vy jste tu zas a ty nohy dovnitř, nóó, tyhle podzimní křeče znám!", usoudila jsem, že čeho je moc, toho je víc než dost, a od té doby chodím rizikové tratě po svých. Přesně do této komunity sosající zvrhlou energii z každého spazmu totiž nechci zapadnout :D

Hezký večer Vám přeje Vaše neempatická Pé.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (3x)

Nic není tak horké

9. říjen 2014 | 20.52 | rubrika: Troška mých dní

Jen bych chtěla poznamenat, že moje občasný psychický výkyvy, co si vyleju sem na blog, nejsou směrodatný. Je mi fajn. Ale nebylo by zdravý, kdyby člověka stav (čehokoli) občas nedožral ;-). Třeba mě ten ventil zase nakopne. Přispěla jsem dnes svou pedagogickou troškou maturantům, zařídila pohovor na dobrovolnickou zdravotně sociální práci, rozeslala přihlášky a teď abych už zase makala, škola volá. Mějte se blaze a tímto končím jubilejní padesátku této rubriky - do další jedině s úsměvem a nadějí, páč jestli někoho DMOčka posadí na prdel, nemyslím, že to budete VY, moji milí ;-)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Nemóžeš byt naša, dcérečko

9. říjen 2014 | 10.48 | rubrika: Troška mých dní

Při plánování brněnského působení jsem si slíbila, že ať se bude dít cokoli, vmísím se po letech opět na hudební scénu. A i když se mi povedlo domluvit klavír, není mi to dost. Mám blízko i ke zpívání a když už jsem z Čech odešla nejméně na rok, ozvala se znovu ta pálivá moravská krev (která z Prahy nemá ani destičku) a já jsem se začala poohlížet po nějakém místním s(ou)boru, který by mne přijal jako nadšenou posilu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 66x